Pýcha a předsudek

Jane Austenová

O autorovi

Jane Austenová měla docela nudný život, což by mnoho lidí nečekalo podle toho jak píše. Narodila se roku 1775 jako sedmé dítě venkovského faráře. Jen krátkou dobu studovala na soukromých školách Oxford a Readingu. K literatuře získala lásku díky velké četbě anglických i cizích autorů. Pro úzký okruh rodiny psala Jane Austenová již od patnácti let krátké prózy, básně i dramatické scény Svoje mládí prožila jako každá normální dívka v její společenské vrstvě. Chodila na plesy, výlety. Této dokonalé znalostí společnosti využila v psaní svých románů. Vydávala anonymně a nikdy se neprovdala a neměla děti. Zemřela v roce 1817 ve Winchesteru. Byla to zakladatelka moderního románů. Za svého času nebyla J. Austenová pochopená úplně. K tomu došlo až ve 20.století. Kromě Pýchy a předsudku napsala Rozum a Cit, Nothangerské opanství, Anna Elliotová, Mansfieldské sídlo, Sanditon (nedopsala celé), Emma. Podle všeho by Lizi měla být samotná Austenová.

Literárně kulturní kontext 

Austenová žila na přelomu 18 – 19. století tedy v uměleckých stylech Klasicismus a Romantismus. Její dílo je však zařazeno k Romantismu. Tato doba (1 polovina 19.století) je spojena s napoleonskými válkami, postupnou snahu o sjednocení Německa a Itálie. Národy, které hledaly svou identitu si ji jednotlivě sebe-uvědomili. Kvůli nespokojenosti s politickými poměry začala vlna revolucí , která se postupně šířila po celé Evropě. Cílem revolucí bylo prosazení občanských a národních práv. Liberalizovala se výroba a podnikání. Ve výrobě se zavedly stroje a došlo k mnohým objevům, vynálezům. Tím se zvýšila finanční síla měšťanů. Také rostla potřeba o vzdělání a zájem o kulturu. Dobrodružnost a romantičnost středověku je znak Romantismu. Mezi další autory této doby patří Walter Scott, který napsal Panna jezerní a Waverly, Victor Hugo s Chrám Matky boží a Bídníci. Pak tady také patří Alexander Dumas, který zase napsal Tři mušketýry. Její dílo měli lidé ve své době radí, ale nedostalo se mu úplnému pochopení. Dnes už je více oblíbené, ale ne tolik. Dílo je vše, krom Sanditonu, zfilmováno a dokonce víckrát. Také je film přímo o ní s názvem Vášeň a cit. Knihy jsou zpracovány tak jak je napsala, ale někdy i v moderní době jen s jejími hlavními rysy jako Emma – Praštěná holka, Pýcha a předsudek – Bridge Jonesová ( inspirace jí), a Austenland, který je o tom jak by se v té době žilo.

Literární druh: Epika 

Literární žánr: Román 

Téma: Touha po vyšším postavení, ziskuchtivost, láska, faleš, získání manžela

Motiv: láska, plesy, námluvy, svatba

Hlavní myšlenka:

Návod jak si hledat nápadníka a okouzlit ho. I když jsi v nízké třídě, můžeš se velmi dobře provdat mezi velké pány

Časoprostor: Děj se odehrává se hlavně na Anglickém venkově v 18.století.

Kompozice: 

Kniha je rozdělená na 61 kapitol. Chronologická kompozice. Děj postupně graduje.

Vypravěč: Vypravěčem je třetí osoba.

Vyprávěcí způsob: Psáno to v er formě.

Postavy:

Hlavní postavy jsou Elizabeth Bennetová a pan Darcy. Pak se objevijí pan a paní Bennetovi, Elizabethininy sestry Jane, Kitty, Mary a Lydie, setra pana Darcyho Georgiana, pan Bingley a jeho sestra, pan a paní Hurstovi (sestra bingleyho), pan Collins, Charlota Lucasová a její sestra. Lady Cathrin.

Promluvy: Používány jsou přímé promluvy.

Jazykové prostředky:  

Psáno spisovně a sem tam hovorové slovo. metafory, Ironie, personifikace, časté požívání dialogů.

Obsah

Pýcha a předsudek je román 18 století. Je o 22 leté dívce jménem Elizabeth a její rodině, o panu Darcym a jeho přátelích. Román začíná příjezdem pana Bingleyho se svými sestrami a Darcym na Nerherfield. Poprvé se ukážou na Merithonském bále. Rodinu Benetových seznámí s panem Bingleym a panem Darcym sir Willam. Druhý den si paní Benetová pochvalovala, že se Jane líbí panu Bingleymu, a jak tancoval jen s ní, pak jednou s Elizabeth, Charlotou Lucasovou a pak jen a jen s Jane. Za pár dní byla Jane pozvána na Netherfield k panu Bingleymu. Jane chtěla jet kočárem, ale paní Benetová řekla ne. Že bude pršet a tak tam bude muset Jane přespat. Jane po cestě zmokla a tak při obědě se jí udělalo zle. Onemocněla a zůstala v opatrování na Netherfieldu, dokud se neuzdraví. Elizabeth šla za sestrou, pěšky, aby se ujistila jak je na tom. Jane bylo hrozně a tak tam s ní Elizabeth zůstala. Za pár dní se přijela podívat na dceru i paní Benetová. Při tomto setkání pan Bingley slíbí Lydii stanovit datum plesu v Netherfieldu až se Jane uzdraví. Během té doby si Elizabeth udělala velmi dobrý obrázek o panu Darcym. Ještě před plesem přijel do Merythonu pluk. Elizabeth tak potkala okouzlujícího pan Wighama. Wigham napovídá o panu Darcym lež, že je Darcy zlý, nechtěl mu vyplatit peníze, které mu slíbil Darcyho otec, a dát mu jeho slibovanou faru. Prý proto už nejsou přáteli jako kdysi, ale později se ukáže pravda. Netrvalo dlouho a Netherfieldský ples se konal. Byli i pozváni plukovníci a vojáci, takže se Elizabeth těšila na tanec s Wighamem, když říkal že přijde. Jenže nepřišel a ona věděla proč, zatím podle jeho verze. Ale překvapením bylo, že ji vyzval na tanec pan Darcy, který při prvním plese prohlásil, že nechce tančit s dámou, která je ostatními přehlížená. Pár dní po plese pan Byngley na chvíli odjel do Londýna, ale pak odjeli i ostatní a tím pádem se Bingley nevrátil. Panstvo odjelo a tak celá pozornost byla dána vojenskému pluku. Jane byla pořád bez nálady kvůli Bingleyho ztrátě. Aby aspoň trochu Jane rozveselili, přijede teta a strýc Gardinerovi z Londýna. Chvíli zůstanou u Benetových a pak zase do Londýna, kde vezmou i Jane. Bingley žije v Londýně, tak Elizabeth doufala, že s potká s Jane.  Celou dobu Elizabeth čeká na dopis Jane, aby věděla, jak to jde a jestli už potkala Bingleyho. Když konečně přišel, zprávy nebyly dobré. Jane zašla k Bigleymu domů, ale tam viděla jen jeho sestry, které byly naštvané, že jim neřekla o příjezdu. Lízi také odjela, a to za svou přítelkyni Charlottou Lucasovou/Collinsovou do Hunsfordu spolu s jejím otcem sirem Williamem a sestrou Máriou. Elizabeth se na Charlottu těšila, protože ji neviděla od její svatby. Také se nemohla dočkat seznámení s Lady de Bourgh, o které věděla, že je tety pana Darcyho. Lízi byla ráda, že je její přítelkyně spokojená a pan Collins pořád stejný, podlízavý Lady Catherin de Bourgh. Na večeři do Rosingsu byli pozvání hned druhý den po mši v kostele. Lady Catherin byla docela pobouřena, když jí Elizabeth řekla svůj názor na chození dívek do společnosti a že ona byla a i všechny její sestry s ní. I když ani jedna není provdána. Po týdnu sir Willam už odjel. Elizabeth si velmi oblíbila přírodu kolem, kde každý den chodila na procházky. Nakonec přijel i pan Darcy se svým bratrancem plukovníkem Fitzwilliam. S ním si Elizabeth velmi rozuměla a stali se přáteli. Ke konci její návštěvy zůstala doma a nešla s ostatními do Rosingsu na večeři, protože ji bolela hlava. Později se však stalo něco nečekaného. Přišel za ní pan Darcy. Nejdříve se jí ptal jestli jí je už dobře a pak ji požádal o ruku. Jak čtenář může čekat, Elizabeth ho odmítla. Odmítne protože ho nemá rada a taky kvůli Jane. Doslechla se od plukovníka Fitzwiliama, že ji a Bingleyho rozeštval. Panu Darcymu to nedalo a zeptal se proč ho tak odmítla. Elizabeth mu vše řekla a taky to, že kdyby se choval aspoň trochu jako gentleman a nevyjádřil se tak neochotně, tak by to bylo jiné. Druhý den jí na její procházce zastaví a předá jí dopis s pravdou o příběhu s panem Wighamem  a proč její sestru s Bingleym rozeštval. Další den odjela domů. Při prvním zastavení na ni a Máriu čekaly sestry Elizabeth, Kitty a Lýdia, aby ji řekli o brzkém odjezdu pluku a že chtějí, aby přemluvila otce k odjezdu s nimi taky. Elizabeth je zásadně proti, zvlášť po tom co se dozvěděla o Wighamovi. Po pár dnech doma Lýdii nabídla žena plukovníka, aby jela sní jako doprovod. Lízi se to snažila otci rozmluvit, protože jim Lydie udělá ostudu. Bohužel v té době nevěděla jak blízko byla pravdy. Lýdie uteče s Wighamem do Londýna a myslí si, že si ji vezme. Naštěstí je nejde pan Darcy a donutí je se vzít. U Svatby je jen Darcy a Gardinerovi, kteří vezmou pod Dracyho donucením zásluhy na sebe. Lízi se to stejně dozví, když se Lydie prořekne. K rodině přijedou už jako manželé. Zdrží se den a pak odjedou k novému pluku Wighama. Ještě před tím, mezitím co je Lýdia s plukem, Lízi odjede s Gárdinerovými na cestu. Zastaví se i v Lambtonu, kde vyrostla její teta. Naneštěstí to bylo jen pět mil od domu pana Darcyho, Pemberly. Elizabeth tam nechtěla ale její teta ji přemluvila a tak jeli. Služebná jim říkala, že rodina tam teď nebývá, ale přece jen tam pana Darcyho potkali. Choval se úplně jinak. Byl milý, pozorný a dovolil panu Gardinerovi si zarybařit na jeho rybníce. Další den za ni přišel do hortince i  s panem  Bingleym a jeho sestrou. Pozval ji i Gardinerovy na večeři, což přijali. Pár dní se setkávali a Lízi se Darcy začal líbit. Pak přišla ta nešťastná zpráva o sestře a museli domů. Nakonec vše dopadlo dpbře.  Za několik dní Bingley přijel i s Darcym do Netherfieldu. Dokonce jednou povečeřeli v Longbornu, u Benetových. Po vyvedené večeří se Darcy svěřil příteli co provedl a odjel. Za týden na to Bigley Jane požádal o ruku. Pak další týden přijel i Darcy a ten zkusil naposled své štěstí. Elizabeth tentokrát řekla ano a byla svatba. Jane s Elizabet ji měly společně.

Komentář a ukázka

Dílo se mi líbilo tím jak postupně oba k sobě našli lásku. Já mám Austenovou velice ráda a Pýchu a předsudek. Vždy jsem chtěla v době jejich románů žít a říkám, že jsme se narodila v blbé době. 

Začal se jí překotně poptávat po zdraví, jako by přišel je proto, aby se ujistil, že už jí je lépe. Odpovídala mu s chladnou zdvořilostí. Usedl na okamžik, pak vstal a jal se přecházet po místnosti. Elizabeth to překvapilo, ale neříkala nic. Po několika minutovém odmlčení k ní rozčíleně přistoupil a začal: ,,Marně jsem se bránil. Nemám sil. Nemohu přemoci svůj cit. Musíte mi dovolit, abych vám vyjevil, jak hluboce vás obdivuji a miluji.“