Robinson Crusoe

Daniel Defoe

O autorovi

D. Defoe se narodil obchodníkovi, svíčkařovi a členovi Butcher´s Company (Řeznická společnost). Měl  o rok starší setru Elizabeth. Jeho matka zemřela v jeho 10 letech. Opravdu se jmenuje Daniel Foe, ale nelíbil se mu jeho původ a tak si začal dávat De, což byla v té době aristokratická přípona. V roce 1684 si vzal Mary Tuffleyovou. Narodilo se jim pět dcer a dva synové. Za vydání The Shortest Way with the Dissenters byl vězněn. Po osmi měsících ho vysvobodil Robert Hurley. Pak nějakou dobu vydával časopis Reviw, jenže jednou za opovážlivý pamflet s řešením problému Anglikánské církve s partyzány byl odsouzen k pranýři. Naštěstí ho chtěli jako tajného agenta a tak dokonce připravoval sjednocení parlamentů Anglie a Skotska. Jeho příběh o Robinsonovi je založen na pravdivém příběhu námořníka Selkira a vlastních zkušeností. Pomohl rozvinout psaní cestopisů a pikareskních románů. Kromě Robinsona napsal i mnoho dalších románů jako Hymnus na pranýř, Esej o projektech a Paměti kavalíra.

Literárně kulturní kontext

Daniel Defoe žil v 17 – 18.století Anglie. V této době vládl Karel II. Ten však zemřel v roce 1685 tak nastoupil na trůn katolický král Jakub II. Stuart. Byl katolík, což nemohli Angličané vystát, tak parlament požádal protestanta Viléma III Oranžského, aby Jakuba nahradil. Jakub se bránil, ale stejně byl v roce 1690 poražen. Roku 1707 byl vydán zákon o sjednocení se Skotskem a tak je to do dnes. K této době se také váže rozrůst myšlenkového směru Osvícenství. V něm šlo o svobodné myšlení, bádání, takže vědci byli podporování. Mezi autory této doby patří kromě Defoa i Jonathan Swift se svými Gulliverovými cestami, Denis Diderot, který napsal svou nejznámější Jeptišku a také. V době vydání (1719) byl po knížce velký ohlas, protože to byla první kniha takového typy. Teď je, si myslím, oblíbená spíš u kluků a starších lidí. Dnes se točí různé tvz. Robinsonády jako Trosečník. Ale je i mnoho filmových zpracování přímo Robinsona. Dokonce napsala M. Majerová Robinsonku, která je také na motiv tohoto.

Literární druh: Epika 

Literární žánr: Dobrodružný román

Téma: Dobrodružství, sen, touha

Motiv:  Motivy jsou touha přežít, stesk po rodině, sen být námořníkem

Hlavní myšlenka:

Když chce člověk přežít udělá všechno a vymyslí předměty, které by ho ani ve snu nenapadly. K tomu abys nezešílel tě vede je touha být zase se svou rodinou

Časoprostor: 

Děj se odehrává se to v 17.století nejdříve v Yorku, pak Londýn, Španělsko, Saleh (Afrika), Brazílie. Nejvíce času však Robinson stráví na opuštěném ostrově.

Kompozice: Kniha je rozdělená do 22 kapitol. Celé to autor napsal jako deník.

Vypravěč: Příběh vypráví jakoby sám autor, ale né Robinson. 

Vyprávěcí způsob: Psáno v er formě.

Postavy:

Hlavní postavou je Robinson. Pak je tu hodně Pátek, Robinsonovi rodiče. A takové vedlejší Xuri (taký otrok u maura, s ním Robinson utekl, ale bohužel později zemřel), Mulej (ten Robinsona věznil jako otroka)

Promluvy: Robinson promlouvá v přímé promluvě

Jazykové prostředky: Používány bývají přechodníky a přirovnání

Obsah

Robinson Crusoe se narodil roku 1632 v Yorku do velmi dobré rodiny. Jeho otec pocházel původem z Brém. Příjmením se jmenoval Kreutznauer, ale Angličanům se jméno četlo špatně, proto ho „přejmenovali“ na Crusoe a rodině to nevadilo. Robinson byl třetím synem a jméno dostal po matčině rodině. Mladého Robinsona vždy přitahovalo moře a plavba po něm, rodiče ho od tohoto plánu zrazovali, neboť už jednoho syna ztratili na moři a nejstaršího zase ve vojsku. Byl posledním a tak ho otec nechtěl pouštět a chtěl z něj právníka. Jenže Robinson se přestal učit a chodil místo školy do hospody, kde platil účty za námořníky, které si chodíval poslouchat. Když to vše otec zjistil hrozně se zlobil a Robinson pak musel pomáhat v obchodě otci. Taky se tak učil, aby to v budoucnosti mohl převzít. Jednou otec potřeboval nakoupit a prodat věc v Londýně, jenže potřeboval být zrovna doma. Robinson tak využil příležitost ke splnění snu a přemluvil otce, aby mohl jet místo něj, ale mohl dostavníkem. U přístavu potkal Robinson kamaráda námořníka a nechal se přemluvit, aby jel s nimi do Londýna. 1. září 1651 vstoupil na loď plující do Londýna. Po cestě je však chytla bouřka a i když dorazil v pořádku do Londýna, slíbil si, že už nikdy nepopluje. Když se Robinson chystal jet domů dostavníkem, potkal kapitána Dubbleyho a opět se nechal zlákat na moře, odplul do Afriky, aby vydělal peníze, které prohrál v hazardu večer. Po cestě jsou přepadeni piráty a Robinson je odvlečen do otroctví. Stane se dobrým přítelem Muleje a asi po pěti letech se mu konečně podaří i s přítelem Xurym utéct. Poplujou na malá loďce dlouho, že už skoro nebudou mít zásoby. Naštěstí se na ně u jednoho ostrova usměje štěstí a najdou domorodce, kteří jim dají jídlo, pití a vyléčí Robinsona z hrozné horečky. Na cestu jim dokonce dají zásoby. Po 10 dnech potkají loď plující do Brazílie. Loď však ztroskotá a on jako jediný přežije. Opuštěný ostrov se musí stát jeho nechtěným domovem. Po ztroskotání má Robinson v kapse jen nůž. Nejdříve se začne dívat po ostrově a hledat pitnou vodu. První co však nejde je prázdná jeskyně, jenže plná písku, tak ji několik dní nejdříve vyhraboval. Nad jeskyní vytvořil sluneční hodiny, aby věděl kolik je a do jednoho stromu pečlivě zaznamenal svůj pobyt na ostrově rýhou. Do té doby si našel pitnou vodu a ulovil si nějakou tu zvěř  z ostrova. Jako první si udělá postel. Během let přivede jeskyni k dokonalosti - obydlí je obehnáno kůly, vyhloubí si v zadní části jeskyně hlubší díru, kterou má místo ledničky. Vyrábí košíky z proutí, suší si ryby, objeví hrozny a citrusové plody, kokos. Vyrobí si nábytek ze dřeva a nádobí z hlíny. Nejdříve si ochočí divoké kozy. Udělá jim u jeskyně jakoby chlívek a vedle políčka, kde sel, je nechával pást. Tak to místo opatřil kuly. Nakonec bude mít velké kozí stádo, asi tak pět velkých a hodně malých. Taky si ochočí papouška, kterého nazve Polo. Později přijde na to, jak vyrobit nádoby na vaření, protože si udělá pálicí pec. Tu si však udělá až po udírně. Pec i udicí komín na ní si udělá z vyrobených cihel. Keramickou hlínu našel zhruba ve středu ostrova. Z kozího loje má lampu. K večeru chodil na pláž sbírat želví vajíčka. Mezitím zjistil, že se na ostrově střídá období dešťů a sucha. Viděl výbuch sopky, který zničil jeho pole, Vyrobil si nosičku z proutí a listí, aby mohl nosit víc ovoce zpátky do jeskyně, naučil se jak zpracovávat kůže, aby si z nich pak ušil oděv a jednou velmi onemocněl. Vzpomněl si však na jedno dřevo, které pomáhá od horečky a dostal se z toho. Během nemoci hodně vzpomínal na rodinu a jak jim ublížil. Po celou dobu, když měl čas, vydlabával z velkého kmene stromu loďku. Tou se dostane k ztroskotané lodí, kterou ztroskotat viděl ale nemohl pomoct, a zní si doveze nové zásoby. Pistole se střelným prachem, mouku, a další jídlo a taky oblečení. Na pláží pak najde mrtvého muže a u něj pejska. Pes se na něj vrčí a hlídal si panička. Po dvou dnech však pochopil, že Robinson mu dá jídlo a pití, tak šel k němu a stali se přáteli . Jednou uvidí v zemi lidskou nohu a uvidí z dálky kouř, což ho vyleká. Dá kousíček od jeskyně trní a kůly, které by ho chránily. Za pár měsíců přijedou domorodí divoši, mají s sebou zajatce, jednomu se podaří uniknou a Robinson zabije jeho pronásledovatele. Zachráněný mladík začne Robinsonovi, jako zachránci svého života, sloužit. Dostane jméno Pátek, podle dne, kdy ho Robinson zachránil. Robinson naučí Pátka sít obilí a co na ostrově bylo třeba, dokonce i anglicky, vybranému stolování, najde mu oblečení, odnaučí ho pohanským zvykům a vysvětlí mu podstatu křesťanství. Společně postaví větší loď a rozhodnou se odplout. Odjezd však musí odložit. Na ostrov vrazí divoši a přivážejí s sebou další zajatce, tentokrát bělocha a Pátkova otce. Robinson s Pátkem divochy přemohou a osvobodí zajatce. Na ostrově tak byli čtyři. Španěl poprosí Robinsona, zda by na ostrov mohl přivést své druhy, že se jim mezi divochy nedaří. Robinson svolí. Krátce po odjezdu Španěla a Pátkova otce se u pobřeží ostrova objeví anglický koráb. Vysadí na břehu tři muže. Robinson slíbil vysazenému kapitánovi, že mu pomůže vzpouru potlačit, ale že na oplátku chce, aby ho odvezl do Anglie. Skutečně se jim podaří koráb zajmout, půlka posádky zůstala na lodi, druhá půlka vzbouřenců byla vysazena na ostrově s poučením, jak tam mají žit. Zajeli k domorodcům pro Španěla. Z ostrova vzal jen pár věci na vzpomínky, psa a papouška. Pátka chtěl nechat s jeho lidmi, ale pátek nechtěl a přemluvil ho, ať ho vezme sebou, tak jel Pátek taky. A tak Robinson opustil ostrov po 10 letech. Když se vrátil do Anglie, vůbec ji nepoznával. Nejdříve šel do domu svého strýce. Tam se dozvěděl, že otec zemřel a matka chřadne. Další den se šťastně zase shledá s matkou. Založí si s Pátkem obchod i rodiny.

Komentář

Zaujalo mě jen to jak velkým géniem se Robinson jevil. Ale asi si časem přečtu Robinsona originál a ne toto převyprávění. Možná změní můj názor na něj. Tahle kniha se mi vůbec nelíbila. Četla se mi těžce a nebavila mě.